Sunday, 26 June 2016

Reebok Fitness Sensation

Na tomto místě se musím pochválit - jsem na sebe pyšná. A hned vám řeknu proč. Normálně jsem totiž nejopatrnější člověk na světě, takže zkušenost z právě uplynulé soboty se s mým lehce hypochondrickým já moc neslučuje. ALE přežila jsem a tak vám o tom můžu povyprávět.

Měla jsem tu čest se jako "+1" zúčastnit akce Reebok Fitness Sensation, která se konala v pražském Sasazu, kam se chystala i brněnská Markét. No plán byl takový, že ji vyzvednu, půjdeme na snídani, ona pak půjde na crossfit a my se s Bláňou přidáme na o dost klidnější yogu. Tenhle plán úplně nevyšel.

První část dopadla podle mých představ. V rámci představování pražské kavárny jsem na snídani zvolila Farm Letná, kde jsem minule měla dokonalé lívance. Tentokrát jsme si obě daly francouzské toasty, a protože to bylo celkem malá porce, tak jsme si řekly YOLO a rozpůlily si ještě cheesecake s bílou čokoládou. Obojí můžu vřele doporučit!

Cheesecake jsme si daly mimo jiné i na extra nálož energie, protože už den předem mě Markét přemluvila, ať s ní zkusím crossfit. Jako člověk zvědavý jsem si řekla, že proč ne. Svého rozhodnutí jsem začala trochu litovat, když jsme kolem 11 došly do Holešovic a teploty byly spíše na úrovni Hurghady. U vstupu jsme dostaly pásku "média" a šly jsme se převléct. To už jsem začala cítit jistý vnitřní neklid. 

Neklid se změnil v paniku, když se teplota (překvapivě) ani o půl hodiny později nesnížila aspoň na tu třicítku. Ale co naplat, šlo se na věc. Rozběhání, žabáci, kachny, skákání na jedné noze. Dobrý, to ještě zvládnu. Pak asi deset druhů plazení. To už si připadám trochu jako nekoordinovaný pavouček, ale co, žádný učený z nebe nespadl. Rozcvička za námi, já žiju. Super, jdeme na hrazdu! 

Proti hrazdě nic nemám. Dokud na ní nemám dělat něco jiného než viset, ideálně koukat zpovzdálí. Probudil se ve mně ale bojovník a já dokonce zvládla pár toes to bar nebo přitahování kolen k loktům. Shyby či muscle up už na mě bylo moc silné kafe, ale spokojila jsem se s negativními shyby, které jsem si tam zkoušela, aby se neřeklo, že se aspoň nesnažím. V tu chvíli už jsem měla zpocená snad i játra a hlava se mi slušně motala. Ale pokračujeme!
Pak přišly na řadu kruhy, které jsem si k mému překvapení dost oblíbila. Lépe se mi na nich drželo a s asistencí trenéra jsem dokonce udělala i jeden dip (za terminologii v celém článku se mimochodem omlouvám, není to zrovna moje silná stránka). A pak už "jen poslední věc". Bedna, kotouč o deseti kilech a karimatka. Utvořte si dvojice a pojedeme "jedna až deset". Jeden z dvojice na karimatce dělá plank, zatímco druhý jede střídavě výskoky na bednu a výstupy s kotoučem nad hlavou. Nejdřív jeden a jeden. Pak dva a dva. A tak dále, až do deseti. Ale jen, pokud ten druhý drží svůj plank. No nemusím říkat, že u pětky jsem nadávala jako dlaždič, u šestky se mi motala hlava jako po kýblu tequily a u sedmičky už jsem viděla svoje tělo z ptačí perspektivy, protože to už jsem vypouštěla duši. Nakonec jsme se s Markét dostaly na 8. A přísahám, že 9 a 10 dodělám, až budu příště cvičit. Protože princip. 

Potom už jsme jen seděly a ležely, vyfotily se, a já nevěděla, co se životem. Za půl hodiny jsme už ale našly Bláňu a pokusily se cvičit yogu. Ani jedna ale asi nejsme ty správné spirituální typy, protože jsme to nevydržely až do konce a místo toho šly na cider do Café Neustadt. Že jsme šíleně zmokly, to ponecháme stranou. Aspoň že jsme si mohly nechat karimatky, které nám posloužily jako deštník, když už jsme je nepotřebovaly na tu yogu. 

Abych to shrnula. Během cvičení jsem si sundala tričko a mám obří modřinu na stehně. Modřina se sice přihodila až po skončení lekce, ale to se nemusí zdůrazňovat. Každopádně se tedy cítím crossfitově pokřtěna. I když jsem sebou párkrát málem sekla, dost mě to bavilo a mám v plánu zkusit si někdy regulérní lekci. Bude to sice těžší, za to ale snad v příjemnějších teplotách. A na úplný závěr pak ještě musím poděkovat Markét a Bláně, že jsem jim mohla dělat doprovod!

---

Let me just say something – I am proud of myself. And here why. Normally, I am very cautious when it comes to workouts so the past Saturday was really something else. But I live to tell the tale.

I was lucky enough to be able to be a +1 at Reebok Fitness Sensation in the Sasazu club. The plan was the following – I’ll have a nice breakfast with Markéta, she goes to a crossfit class and I’ll join her later with Blanka for yoga. That’s not what happened of course.

The first part we managed just fine. I chose Farm Letná for breakfast, because their pancakes were simply amazing. This time we chose French toast (best one I ever had) and after agreeing that YOLO we also split a white chocolate cheesecake.

The second reason for the cake was the extra energy we knew we will need. The day before I was persuaded to try crossfit. For the first time. As I was curious, I agreed. I started to regret my decision roughly around 11 when the temperature was way above 30. But nevermind, we got our “media” wristband and on we went.

My doubts changed into plain fear when 30 minutes later, it was still hot as hell, literally. But there was no backing out. The warm up went well, a bit of running, jumping, crawling. I didn’t get all the exercises, I am no good at crawling apparently, but that’s something I can live with. Great. Now off to the horizontal bars!

I don’t mind them. And by don’t mind I mean I don’t mind looking at them from a safe distance. But I tried my best, managed a few toes to bar and knees to elbows. A pull up or a muscle up was way out of my league, but at least I tried negative pull ups. By that time there wasn’t a spot on my body not covered in sweat and I was feeling quite dizzy. But never mind, moving on!

Exercises on the rings, I really enjoyed. I even managed a dip (with some help). And then came the last thing on the workout menu. One to ten. Box jumps, step ups with a 10kg plate and planks. At number 5 I was swearing like a sailor, at 6 I was feeling like I was drunk and at number 7 I had a near-death experience. We managed to do 8 rounds and I swear that I’ll finish the last two after my next workout. Because OCD.

Then we only felt like sitting or lying down. And taking a selfie, because we survived. In 30 minutes we already had the yoga class but to be honest, it was as much fun and we finished earlier. And went for a cider at Café Neustadt.

To sum it up - I took my shirt of and I have a bruise (that I got just after the class but let's count that). Therefore I feel like my crossfit iniciation is complete. It wasn't pleasant but I definitely enjoyed it. I plan on trying out a regular lesson ´. Which will be much harder but at least it won't be in 35 degrees under the midday sun.






6 comments:

  1. Jéé to vyzerá naozaj skvelo :) a tie lievance.. mňam !! :)
    my blog : THE COLORFUL THOUGHTS

    ReplyDelete
    Replies
    1. Jako Farm určitě stojí za to!

      Delete
  2. "Během cvičení jsem si sundala tričko a mám obří modřinu na stehně." Dlouho, dlouho jsem přemýšlel, jaké mají tyhle dvě události spojitost... :D Každopádně palec nahoru za negativní shyby :)

    -zlomenymec.pise.cz

    ReplyDelete
    Replies
    1. Haha, žádnou! Modřinu jsem si přivodila až po samotným cvičení, ale počítám ji do bojových zranění :D
      Děkuju, aspoň něco no :)

      Delete
  3. Že by tě M. obrátila na crossfitovou víru... :-D?
    Stáňa ( http://werka13.blog.cz/)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Na víru obrácená asi nejsemc ale rozhodně se ráda někdy podívám "do kostela" :D

      Delete