Friday, 29 July 2016

Trip Tip - Vienna (food)

Vítejte zpět ve Vídni, dnes u krátkého food diary!

Welcome back to our little Vienna trip, this time it's going to be all about food!

Hned poté, co jsme na mezinárodním autobusovém nádraží vystoupily z klimatizovaného Leo expressu, udeřilo na nás horko. Což znamená, že jsme se musely zchladit. Ano, to se dá i pořádným douškem vody, ale voda není zmrzlina. Takže jsme si vyhlédly tuhle italskou zmrzlinárnu a jen tak na chuť si daly kopeček - já měla bílý nugát s celými lískovými oříšky, Péťa kokos.

Right after getting of the bus at Vienna's international bus station we realized that the weather is very, very hot. Therefore, naturally, we needed to cool down. Yes, a glass of water would do as well, but who wants that if you can have ice cream. We saw this little shop on our way and we both got a delicious scoop - white nougat for me and coconut for Petra.


Do Vídně jsme dorazily kolem čtvrté, a tak byl brzo čas na večeři. Ještě ve vlaku do Olomouce jsme vybraly perfektní podnik - Hungry Guy. A můžu s klidným svědomím říct - jedno z nejepších "rychlých" jídel, co jsem kdy jedla. Možná vůbec to nejlepší. Pita chleby si zde pečou sami, a ten můj plněný kuřecím, špenátem, tzatziki a další zelení byl fenomenální. A hummus byl taky na jedničku.

We arrived in Vienna around 4pm - almost dinner time! We chose the place for a delicious evening meal while on the train - Hungry Guy was the place to go to. I can honestly say, from the bottom of my heart - one of the best fast food meals I've ever had, maybe even meals in general. They make their own pita breads and I got one stuffed with chicken, spinach, tzatziki and other greens. And the hummus was great as well.





V Stadtparku jsme se pak usadily na večerní sklenku "weißer Spritzer" neboli vinného střiku. Prosím povšimněte si dekorace na stole - igelitka s vodou. Doteď mi vrtá hlavou, jestli to mělo nějaký jiný účel než mást hosty, co to má být.

We finished the day in the Stadtpark, over a nice glass of wine. To this day, I do not fully comprehend the function of the table decoration. If you have any idea, please let me know.



V neděli se v německy mluvících zemí prostě nedělá. Nebo aspoň ne do 9. Pokud nepracujete v mekáči. A tak jsem si, abychom vydržely do druhé snídaně (k é první jsme si den předem koupily jogurt a banán), daly ne-až-zas-tak-dobré kafe, v mém případě frappuccino. 

In German speaking countries, Sunday means rest day. And so, after a small breakfast at home that we bought the day before, we wanted to fill up something before heading off to one of the few places that open at 9. Luckily, McDonalds' corporate bosses force their employees out of bed early even on a Sunday so we could enjoy a slightly disappointing morning cup of Joe.


Jeden z mála podniků, který otevíral už v 9, byl Stadtkind na Universitätsstraße. Obě jsme zvolily slanou variantu snídaně - pro mě volské oko, opečená šunka a dva chleby s máslem a pažitkou (nebo šnytlíkem, jak by se řeklo u nás doma), pro Péťu opečený chleba s lososem a vajíčkem. Ceny okolo 6€, takže velmi přijatelné, a navíc to bylo moc dobré.

As I said, ne of the few places that opened at 9am was this nice restaurant - Stadtkind. We both went for a savoury option - a sunny side up egg with ham and two buttered slices of bread with chives for me and toasted bread with salmon and a sunny side up for Petra.



Oběd jsme si pak vyhlédly už ráno, když jsme okolo Freshii šly při naší cestě kolem Hofburgu. Na mém salátu mi trochu vadil přehršel barbecue omáčky, ale jinak dobré. Ale znovu už bych se sem asi nevrátila, nebo aspoň ne za ty ceny (vše okolo 10€).

For lunch, we went into Freshii, that is right next to one of the many Hofburg entrances. I did not appreciate the masses of BBQ sauce in my salad, but other than that the food was ok. I probably wouldn't go again though.


Co bych si znovu dala je štrůdl. Pardon, Strudel. Ten rakouský je trochu jiný, málo těsta a hodně náplně, za to o dost sladší a se skoro pudinkovitou konzistencí. Hned za rohem od Stephansdom, v Julius Meinl kavárně, za 3,90. Kafe měli ale hrozně drahé, na něj jsme hezky turisticky přešly do Starbucks #aťžijekonzum.

What I would have again is Strudel. The austrian one was a bit different from the one I know from home - less dough and more apple filling, very very sweet by the way, whose texture was almost like a pudding. We enjoyed this piece of cultural heritage near the Stephansdom, in a Julius Meinl café. Their coffee was so expensive that we went for that next door, to Starbucks. Long live consumerism. 


A to už je, vážení a milí, všechno! Další cestovací článek pro vás budu mít nejspíš až na začátku září, ale za to z pořádně velké dálky - z Kazachstánu!

And that's all, folks! There is not going to be a trip tip for a while, at least not until the beginning of September. But then it will be something totally different - Kazakhstan!

3 comments:

  1. krasne, Kazachstan tak to se tesim na fotky a clanek

    ReplyDelete
    Replies
    1. je to teda hlavně pracovní výlet, ale očekávám, že i něco uvidím :D

      Delete
  2. I am happy to see that you have provided such an incredible and impressive blog for us.
    bbq

    ReplyDelete