Monday, 3 October 2016

My favourite reads II

V konceptech mám rozepsaných asi osm příspěvků. Žádný z nich ale není domyšlený. Vše, o čem bych chtěla psát, mi připadá buď jako něco, o čem už jsem psala, nebo je to moc osobní a "prát" se s tím formou článku by bylo asi přes čáru. Když už jsme u praní se, díky hojné pražské zeleni, kterou nade vše miluju, na mě v srpnu skočilo klíště a tak se od té doby peru s boreliózou. Kvůli antibiotikům nemůžu cvičit, pořádně jíst ani pít (rozuměj alkohol) a energií také neoplývám. Po krátké čtenářské pauze jsem se tedy vrátila k tomu, že mám nos permanentně zabořený do knížky/tabletu, a tak mě napadlo vám aspoň dát zase nějaký ten tip na počtěníčko! Některé knížky už jsem četla dávno a jen si na ně vzpomněla, jiné jsem před teprv před chvilkou odložila.

V novém bytě je moje knihovnička ještě v plenkách

Pavel Tigrid - Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu
Kdybych byla ministryně školství, vyhodím z povinné četby Slezské písně a vyměním ho za tuto knížku (tady jen poznámka k povinné četbě - schválně jsem si našla tu pro loňský rok a musím říct, že je to dost dobrý výběr). Pokud vás aspoň trochu zajímají dějiny což by rozhodně měly, je tohle ideální zdroj informací. A kdyby si to pozorně přečetl každý, tak u nás nemusí mít KSČM podporu 13,4% lidí.
Ve zhruba tuctu kapitol projedete letem světem v podstatě vše, co se důležitého událo v Československu. Nenechte se zmýlit, není to žádný suchý výklad. Možná vás to donutí i přemýšlet o tom, jestli se s tím, jak jsou Češi a Čechy prezentovány, ztotožňujete, a jestli se kdesi hluboko ve vás neskrývá patriot. Jeden z mých nedopsaných článků je právě o tomhle - já jsem totiž patriot jen když koukám z některého z mostů směrem k Hradu (jen k budově a panoramatu, aby bylo jasno, ne k rezidentům!) a nebo když stojím v kryptě Chrámu svatých Cyrila a Metoděje. Což není mnoho - můj patriotismus v podstatě stojí na tom, že mám ráda Prahu a nemám ráda Heydricha. Ale zpět k Tigridovi. On bezpochyby patriot byl, nebo toho pro naši zemi aspoň dost udělal, a "Kapesní průvodce" rozhodně stojí za přečtení. Kdyby už kvůli ničemu jinému (a že těch důvodů je hodně), tak z úcty k autorovi.  

Boris Vian - Pěna dní
Tohle je jeden z těch titulů, které jsem četla ještě na gymplu, ale pamatuju si, že se mi moc líbil. Nebo teda, "líbil". Ono je to v podstatě smutné čtení, celé to končí dosti tragicky. Nicméně je to čtení také zčásti absurdní, takže trauma je tím trochu obroušeno. I když ne tak docela. Budete se muset vyrovnat se smrtí, tím, že všechno hezké jednou skončí a že všechno kolem nás je vlastně absurdní. Vian používá hodně symboliky a vůbec je jazyk knížky hrozně krásný, nic to ale nemění na tom, že po dočtení budete nejspíš trochu smutní. I tak ale stojí za to přečíst!

Leon Uris - Exodus
Nevím, co to mamku napadlo, ale tohle dílo mi dala na přečtení už kdysi kdysi dávno. Je to dost složité počtení, ale já a dějiny máme celoživotní romanci a tudíž se mi to už v mládí líbilo. Jak název napovídá, knížka popisuje kapitolu ze židovských dějin, konkrétně tu nejnapínavější - vznik Izraele. O Holocaustu toho (snad) všichni víme dost, co se dělo po něm už ale tak moc známé není. Exodus, podobně jako Tigridova kniha, zčásti zastupuje i výuku dějepisu, která je u nás tak trochu tragická, nebo aspoň za mě to tak bylo. Rozhodně tedy stojí za přečtení už ze vzdělávacího hlediska, ale příběh je tak poutavý, že rozhodně nebudete mít pocit, že je to nějaký nudný historický záznam.

Moje ideální ráno - palačinky a dobrá kniha

Carlos Ruiz Zafon - The Shadow of the Wind
Když se řekne Španělsko, těžko si asi vybavíte jinou knihu než Don Quijote. Nechat vás v tom by ale byla chyba, protože bych vás ochudila o tenhle poklad. Nebudu dělat, jak moc mám přehled o světové literatuře, přečetla jsem si ji na doporučení přímo od Španělů. Netuším, jestli má kniha dobrý český překlad, proto uvádím ten anglický, protože je to něco úžasného. Fakt, krásnější knížku jsem dlouho nečetla. A měla jsem ji přelouskanou za den a půl, navíc během týdne a ne o víkendu! Je napsaná naprosto nádherným jazykem, za což zasluhuje chválu překladatelka. Netuším, jestli je to ve španělštině počtení podobné, tam moje slovní zásoba stačí k tomu, někoho poslat do patřičných míst a nakoupit v supermarketu, ale anglický překlad je neskutečně krásný.
Shadow of the Wind je prvním dílem čtyřdílné série a odehrává se v Barceloně. Něco málo pochytíte o občanské válce, ale hlavně je to "o životě". Se Zafonem se mi stávalo to, co se mi stává neustále s Čapkem - říkám si, že mi snad hoši vidí do hlavy. Mnoho pasáží vás donutí se zamyslet a do svého notýsku, kam si píšu citáty, které se mi líbí, jich několik přibylo i ze Shadow of the Wind a Angel's game, což je druhý díl, který čtu právě teď.

Jogurt, mražené jahody, mražený banán - perfektní smoothie/zmrzlina. A můj Moleskine na poznámečky (nejlepší dárek od Monči)

Rolf Dobelli - The Art of Thinking Clearly
Nedávno jsem zaznamenala hype okolo Kahnemanovy knihy Myšlení rychlé a pomalé. Kahnemana jsem před nedávnem četla do školy, takže mám představu, o čem píše. Dobelliho knížka je podle mě úplně to samé, jen ve zkrácené podobě. A to v podobě neuvěřitelně čtivé - každá kapitolka má dvě nebo tři strany, všechno je ilustrováno na příkladech a vy tak po dočtení už jen pochybujete o tom, jak to, že jste prošli přes druhou třídu základní školy. Vždyť jsme všichni úplně tupí.

Suvenýry z frankfurtského letiště a jedna z mých trrdičních snídaní

Harry Potter and the Cursed Child
Jakmile byl u nás v předprodeji nový díl Harryho Pottera, neváhala jsem ani minutu. S Bradavicemi jsem v podstatě vyrostla a tak mě pokračování příběhu zajímalo už jen ze sentimentu. Byla jsem trochu skeptická, co se týče formy. Cursed Child je totiž především divadelní hra a knížka je vlastně jen její scénář. Po prvních pár stránkách jsem si říkala, že to není žádná sláva. V polovině už jsem ale pomalu ani nedýchala a za dva dny jsem měla přečteno. Čte se to dobře a rychle, nejsou tam žádné popisné pasáže, je to jen dialog. A že bych hru chtěla vidět naživo, to nemusím dodávat (#hledámsponzora).

---

I have had some trouble recently to finish my articles. All the things I wanted to write about I had either written about before or they were too personal to share online. Also I was “rewarded” for going outside – I got myself infeced with Lyme disease. Because of the medication I cannot work out, socialize properly (yes, by properly I refer to alcohol, I am human, don’t judge) and I also lack the energy for doing anything productive. That more or less forced me to take up reading again so I thought that I would once again share some of my favourite books. Some of them I have read long time ago, so of them I just put back into my little “library”.
  
Pavel Tigrid - Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu
If I was the secretary for education I would definitely put this book on the compulsory reading list. If you are interested in history, and you should be, this is a perfect source of information. It talks about everything that was going on in Czechoslovakia, about how it came about, how it evolved and what was right and wrong about the different time periods. And if everyone read it the Communist party might not poll at 13,4%.

Boris Vian – Froth on the Daydream
This is one of those books that I have read ages ago and I remember liking it a lot. It is sort of a sad read with an even sadder ending but definitely worth the tears. It is also absurd at times which helps to deal with the fact that he is so right about life and death and everything in between being one big tragic mess. Vian uses a lot of symbolism and the book itself is written in beautiful language. This won’t change the fact that you might be slightly depressed after finishing it but still, read it!

Leon Uris - Exodus
I don’t know what my mom was thinking when she gave met his book to read in my early teenage years. Exodus is quite a complex story describing the history of Jews after the tragic years of World War II. I still enjoyed it though as the book is partially based on true events and partially made up. Apart from a history lesson you also get some romance so this is definitely a nice mix of education and fun.

Carlos Ruiz Zafon - The Shadow of the Wind
Spanish literature is not my strongest area of expertise. My knowledge of it was limited to Don Quixote to be honest. Don’t be fooled though, I recently found that Spain has produced one of my favourite books ever. It was recommended to me by Spanish friends and they apparently know me well – this book is marvellous. The English translation is absolutely beautiful (credit to the translator!) which is one of the reasons I finished the book in 36 hours. I am now well into the second book the Angel’s Game and I will soon be reading the third one. The story follows a couple of characters in Barcelona. You get an idea about the Spanish civil war but more important it makes you think about life in general. I put down several quotes into my little notebook which is a big fat sign of approval from me.

Rolf Dobelli - The Art of Thinking Clearly
I noticed the recent hype about Kahneman’s book Thinking Fast and Slow. I have read some of it for uni some time ago so I have an idea what it is about. If you want a shorter and fun version on it, read this book. It is a collection of short chapters on the various biases we are all guilty of. You will start wondering how on Earth you got this far in life when basically you are just a moron, like everyone else.

Harry Potter and the Cursed Child

As soon as the eighth book of the Harry Potter series was available, I “ran” online and ordered it. Like many of you I grew up with Harry, the first book cam eout when I was eleven. I was a bit sceptical about it being a transcript of the play to be honest. After a few pages I wasn’t too thrilled. By the end of the first part I wasn’t even breathing and I couldn’t stop reading. That says it all. Due to the fact that it is basically dialogue only without any descriptions you will be through it in no time. The story is good and I would definitely want to see the play. So if you’re looking for a Christmas present for me, here’s an idea! 


No comments:

Post a Comment