Monday, 30 January 2017

Trip tip - Thessaloniki

Povím vám, že od té doby, co jsem na magistru, se veškeré mé psaní redukovalo na eseje o válce, míru či marxismu. Což asi nikoho mimo akademickou obec moc nezajímá, a ani tam to zřejmě nejde zrovna na dračku. Když už ale vytáhnu paty z pražských kaváren, tak si to článek přeci jen žádá. 

Skoro každý den koukám na honzovyletenky.cz a zaletsi.cz a vyhlížím, kam bych tak jela. Druhá část příběhu je ta, že můj drahý v létě kurátoroval výstavu v Thessaloniki, v našich končinách známé pod jménem Soluň. A pořád vyprávěl o tom, jak je to tam bezvadné a že mě tam někdy vezme. 
Náhoda chtěla tomu, že jsem jednoho listopadového dne zase jednou vyhlížela, kam bych tak jela, a vyskočila na mě nabídka Ryanair. Letenky za 10 euro, mezi destinacemi i Thessaloniki. Určitě karma! První volno jsem měla na konci ledna, tedy za dva měsíce - dvakrát tak dlouho, jako do té doby trval náš vztah. Čili tak trochu loterie, jestli se do té doby nezačneme štvát (rozuměj - jestli ho do té doby nezačnu štvát). Podle článku jste mohli usoudit, že nezačali.

Letenky byly z berlínského Schönefeldu, v 8 ráno. Takhle brzo autobus žádný nejede, tudíž bylo potřeba se dostat do Berlína už den předem. Takže - s kufříkem hezky do práce a navečer pak poklusem na Florenc, odkud mě za 390 korun Regiojet odvezl do německé metropole. Nocleh jsme měli zadarmo u kamaráda, protože každá koruna dobrá, že ano. Po zhruba 3 hodinách spánku ten potřebují jen slaboši že jsme pak vyrazili metrem na letiště. Co tím chci říct - i když ultralevné letenky nemusí být vždy nejpohodlnější, jsou i přes extra výdaje pořád výhodné.

--

Since I started my master studies all I write about is peace, war and marxism. Which is not interesting to anyone outside the academic community, and even there no one really cares. Every once in a while though something else worth writing about pops up - such as my trip to Thessaloniki. 

I regularly check honzovyletenky.cz and zaletsi.cz for cheap tickets and dream about travelling, regardless of the destination. Now add my boyfriend's constant praise of Thessaloniki where he worked last summer and found a home away from home I dare say. 
One day in late November I was checking tickets and dreaming again when I stumbled upon a Ryanair offer - 10 euro tickets, including to Thessaloniki. What a coincidence, right! I was free the last week of January, in roughly two months - twice as long as our relationship was a thing. It was a bit of a gamble - will we still be willing to go to Greece together? (The question of course really was - will he be fed u with me by then?) As you could have guessed from the existence of this article, we were and he wasn't. 

Our flight was a 8am from Berlin-Schönefeld, meaning that we had to go one day earlier. So off I go to work with my suitcase to take the bus to Berlin in the evening. We saved accommodation money by staying at a friend's flat, taking the tube to the airport after 3 hours of sleep. Because sleep is for pussies, right. Why I am saying this - cheap tickets might turn out a little inconvenient and not-too-cheap after all, but you can still figure out ways to make your trip as cheap as possible. 


Abych se tedy nerozepisovala nějak extra dlouho - Thessaloniki mi naprosto učarovalo. Město má dlouhou historii, domy staré přes 200 let či byzantské památky se tu mísí s funkcionalistickými stavbami. Co znám i z mých předchozích návštěv Řecka - chátrající staré i nové domy - ani Soluni není výjimkou. Krize udělala své, a tak jsme slíchali pořád dokola, že prostě nejsou peníze na opravy, nebo prostředky došly uprostřed stavby. Když už se ale něco opraví, aspoň trochu, uvnitř mají domy nepopsatelnou atmosféru. Třeba Bensousan Han, odkud je fotka interiéru (a později retsiny), má neuvěřitelné kouzlo. 
Všude se dostanete autobusem (včetně letiště a centrálního autobusového nádraží), anglicky a rukama-nohama se domluvíte všude a město je ideální pro mladé lidi. Sečteno podtrženo, v kombinaci se skvělými lidmi, které jsem poznala, je to jedno z mých oblíbených měst a určitě jsem tam nebyla naposled.

I am going to make it short - I'm in love with Thessaloniki. The city has a rich history, sights from the Byzantine age are next to two-hundred-year-old houses and functionalist buildings. A lot of these have seen better days as it is the case everywhere in Greece. The crisis is to blame for this, as we have heard over and over again - there is no money for renovations or it has simply ran out mid-construction. When there is some money to spend after all, it is usually worth it and the houses have a breathtaking vibe to them, such as the Bensousan Han where I was lucky enough to spend some time (and drink retsina that you can see later). 
Buses take you all over the city, including the airport and central bus station, English and hands and feet are enough to communicate and it is perfect for young people. All in all, Thessaloniki has become one of my favourite places on earth and I hope to go back very very soon. 










Abychom se náhodou nenudili, měla jsem slíbený výlet. Netušila jsem, kam pojedeme, akorát den předem jsem zjistila, že to budou hory. 

Vesnička Metsovo, cíl výletu, je autobusem asi tři hodiny západně od Thessaloniki, uprostřed řeckých hor. Abych byla přesná - za ty tři hodiny vás autobus (třikrát dražší než letenka Berlín-Soluň) odveze 6 kilometrů před vesnici, o nemálo výškových metrů níže. A pak vám pomáhej pánbůh. Ten je o dost blíž než třeba v Praze, pořád ale 1 100 metrů nad mořem ne dostatečně blízko. A s frekvencí tří aut za hodinu se nedá ani moc stopovat (testováno na lidech), takže pak už zbylo jen poděkovat výše zmíněnému za mobilní data a taxislužbu, která nás za 5 euro odvezla do cíle. Metsovo má asi 6 000 obyvatel a v zimě se turisté počítají na desítky, možná na jednotky. Jinak řečeno - je to takový malý ráj. Slova jsou na tomto místě netřeba, fotky postačí.

--

Despite the fact that I have no idea how I deserved it I was treated to a surprise two-day trip. All I knew was that we are going to the mountains. 

Our destination, the small village of Metsovo, is located some three hours by bus west from Thessaloniki, in the Pindhos mountain range. To be precise - some three hours means that after this time you are left at a small parking area 6 km and a lot of altitude meters before and under respectively, Metsovo. Because of the frequency of roughly 3 cars per hour hitchhiking proved a rather unfruitful option, we took advantage of the modern age, mobile internet that is, and took a taxi that took us to our destination. The price of 5 euro was a small price to pay compared to the excruciating walk we would have to take. The town has some 6 000 inhabitants and tourists are a scarce resource in winter. That means two things - those 6 000 people are extra nice to you and it is practically a peaceful paradise. 






Řecko mám ráda z mnoha důvodů. Ale moje top 3 jsou lidé a jejich přístup k životu, víno a jídlo - a to, že Řekové tyhle věci spojují. A tak jsme za ty čtyři dny, co jsme tam byli, proseděli dlouhé hodiny u jídla či nad kafem s kamarády. Já jsem jinak dosti vlk samotář, ale na tohle bych si zvyknout dokázala. Na něčem se s Řeky domluvit, to je kříž. Ale když to teda vyjde, na výběr máte asi tak z milionu podniků. Jednou z mých nových oblíbených kaváren je Toms (ano, jako ty boty) - krásný interiér a nejlepší kafe, co jsem kdy měla (a to ho samotné nijak extra nemusím). Na druhou stranu, ještě aby ho tam neuměli, s kozumací cigaret a kofeinu musí být Řekové někde hodně vysoko ve statistikách. Víc než kafe ale miluju řecký jogurt s medem a vlašáky, řecký salát, tzatziki, šťavnaté maso nebo různé pomazánky. Tajemstvím je nejspíš litr oleje na každých odhadem 100g jakéhokoliv pokrmu. Ale to jsou všechno zdravé tuky. #takučitě
Níže tedy vidíte některé věci, které jsme stihli za těch pár dní sníst a vypít. Hranolky s volským okem, klobásou a fetou jsou taková obdoba špaget s kečupem a jedna z bizarností, které zní jako zločin proti lidskosti, ale chutnají fenomenálně. Stejně jako všechno ostatní. Z toho plyne jedno ponaučení - jeďte do Řecka v lednu. Můžete si užívat do sytosti a nemusíte se bát, že po pláži budete tahat foodbaby. Yiamas!

--

I love Greece for many reasons. The top 3 are the people and their way of life, the wine and the food - and the ability of the Greek to combine those three. That means that we spent a good portion of the four days we were there in various cafés and taverns. Normally I am not an overly social person but I could get used to a table full of food and amazing people around it each night. It is a pain to coordinate anything with the Greek but if you manage, you have a myriad of places to choose from. One of my favourite cafés ever is the Toms (yes, those Toms) - the place is amazing and the coffee even better. I do not care about coffee too much though, my favourite items on the menu are greek yoghurt with honey and walnuts, greek salad, tzatziki, meat and all sorts of spread. The secret of the Greek cuisine is probably a 10:1 ratio of oil and the food in question but that is all healthy fats right. 
Below you can see some of the things we managed to try in those few days. Fries with egg, sausage and feta cheese is one of those things that you go to hell for, but it is worth it, believe me. Just like everything else. Now that I think about it, January is the perfect month to go to Greece. You can enjoy all the good stuff without worrying about having a foodbaby on the beach. Yiamas! 









No comments:

Post a Comment